Stát musí minimalizovat své zásahy do podnikání. Jeho úkolem je nepřekážet

20.9. 2021401x

Antonín Fryč stojí v čele pravicové kandidátky formace Trikolora Svobodní Soukromníci v Olomouckém kraji a jako zkušený podnikatel má jasno. Z ekonomické krize způsobené pandemií Covid-19 se musí stát proinvestovat a vytvořit prostor pro svobodné a perspektivní podnikání.

Kandidujete jako lídr pravicové formace Trikolora Svobodní Soukromníci. Pokud se stanete poslancem, co byste chtěl změnit především?

Populismus současné vlády prohlubuje zadlužení naší země pro mnoho dalších generací. Přitom vládní garnitura svými zmatečnými a neodbornými rozhodnutími v době pandemie Covid-19 zbytečně utratila miliardy korun za předražené zdravotní pomůcky. Vláda teoretiků a nekompetentních samozvaných odborníků musí skončit. Spolu se svými zaměstnanci jsem dosáhl mimořádných výsledků v rozvoji velké výrobní firmy, přestáli jsme jak krizové časy, tak oslavovali úspěchy 30leté poctivé práce. Je důležité, aby Sněmovna byla složena z poslanců, kteří jsou fundovanými odborníky ve svém oboru a mají za sebou dlouholetou praxi a životní zkušenosti.

Ve Sněmovně chci prosazovat: zastavení dalšího zadlužování státu, opětovné nastartování ekonomiky, vyšší soběstačnost, rozvoj průmyslu a dopravní infrastruktury. Stát musí minimalizovat svoje zásahy do podnikání, jeho úkolem je nepřekážet v podnikání a zaměstnávání lidí. Má být občanům oporou a motivovat je k ekonomickému rozvoji a zvyšování životní úrovně. Daňový systém musí být jednoduchý a srozumitelný, s jednotnou daňovou sazbou 15 procent. Je nutno omezit nadřazenost zákonů EU nad našimi zákony. Nutno omezit centrální přerozdělování našich daní formou evropských dotací do zbytečných projektů a zvýhodňování jedněch podnikatelů před jinými. Je potřebné a důležité zachovat naše světově známé zlaté české ručičky, lásku k rodné zemi a naději pro další generaci hrdých Čechů.

Co je podle vás největším problémem, který trápí obyvatele vašeho kraje a jak konkrétně byste tento problém chtěl řešit?

Největším problémem Olomouckého kraje je dopravní obslužnost. Chybí dálnice Hradec Králové – Mohelnice, která měla stát již před opravou D1 jako alternativní trasa. Chybí dostavba dálnice D1 kolem Přerova. Stále je nejasná trasa a stále projekt někdo napadá. Chybí rychlé napojení severu kraje, tedy Šumperku a Jeseníku. Zde je nutno vybudovat rychlostní komunikaci s obchvaty obcí. Úvahy o tunelu pod Červenohorským sedlem jsou nesmysl. Pouze by se zvýšil tranzit do Polska k Wroclavi.

Dalším problémem je nedostatek kvalitních učitelů především v malých obcích a nedostatek lékařů ve zdravotnických střediscích, ale i v nemocnicích v malých městech, jako např. v Jeseníku. Důvodem problému výstavby dálnic do Hradce Králové a kolem Přerova, je pomalá projekční příprava a vydání stavebních povolení. Je nutno stavbu dálnic rozdělit na více úseků a zadat více projekčním organizacím s krátkým termínem dodání projektu s velkou sankcí. Pro vydání stavebního povolení je nutno maximálně využít zákona o liniových stavbách. Na vlastní realizaci se musí podílet více firem s krátkými termíny výstavby a s velkou penalizací za nedodržení termínu. Je nepřípustné prodlužovat termíny. Pokud naše stavební firmy budou neschopné převzít takto stavbu, nabídnout dodávku zahraničním stavebním firmám. Je nepřijatelné, kam poslední vlády dostaly výstavbu a rekonstrukci dálnic za posledních deset let. Ve srovnání se světem jsme až na 76 místě, tedy až za rozvojovými zeměmi Afriky, jako je Burundi.

Zvýšení počtu učitelů řešit jejich finančním ohodnocením. Práce učitelů musí být prestižním povoláním a pro učitele lukrativní. Platy musí být na dvojnásobku průměrné mzdy, tedy kolem 60 tisíc korun. Musí být větší poptávka po práci, než kolik je volných míst. Děti jsou naše budoucnost, proto jejich vzdělání je absolutní prioritou.

Zvládla podle vás Česká republika boj s pandemií Covid-19? Kdyby bylo na vás, co byste udělal jinak?

Pandemie Covid-19 je určitě velký problém a její dopad na život nejen v naší zemi, ale i v celém světě je ohromný. Určitě bych  tento problém nepodceňoval, ale i nepřeceňoval. Jedná se však o problém zdravotnický, který by měli řešit odborníci. Bohužel v naší zemi se toto nedodrželo a různá opatření vydávali především politici. Předseda vlády není určitě žádný epidemiolog, přesto sám svévolně měnil rozhodnutí specialistů, někdy jen na základě vyjadřování lidi na Facebooku. Rozhodnutí vlády a odborníků z Ministerstva zdravotnictví tak byla zmatečná a někdy i protichůdná.

Zásadním problémem bylo vyhlášení plošných lockdownů pro celou zemi. Toto gesto bylo zbytečné a ničím nepodložené. Byly uzavírány obchody, živnosti, výrobní prostory, sportovní a kulturní zařízení a školy. Přitom stačilo pouze přijmout opatření k zamezení šíření epidemie, tedy nošení respirátorů a roušek, omezení počtu lidí na sportovních soutěžích a v obchodech a rozložení výuky ve školách v rámci celého dne. Zbytečně tak byly vypláceny ohromné podpory různým firmám a podnikatelům. Přitom ve výrobních firmách by byly schopny tyto společnosti samy udržet výrobu vyloučením nemocných na nemocenskou, hygienickými opatřeními a testováním zaměstnanců. Nikdy nemělo dojít k plošnému uzavírání škol, ale k individuálnímu posuzování situace na každé škole. Uzavřením škol se dopustila vláda velkých škod na dětech. Přitom si děti bere jako určitá rukojmí i dnes. Nařizuje opakované testy na zdravých dětech, rozdělování přístupu k dětem očkovaným a neočkovaným a vylučováním části dětí z kolektivu.

Co se týče očkování, musí zůstat vždy dobrovolné. Je nepřípustné, aby stát nařizoval lidem, jak mají zacházet se svým zdravím. Je dostatek vakcín a kdo chce, tak se může nechat očkovat. Kdo nevěří očkování, tak se může proti nakažení sám chránit. Lidé jsou dostatečně zodpovědní, aby se sami rozhodovali.

Velkým úkolem příští vlády bude obnovit české hospodářství zasažené pandemií a stabilizovat veřejné rozpočty. Jaký recept nabízí voličům vaše formace?

Minulá vláda nás uvrhla do vysokého státního dluhu. Když však srovnáme výši zadlužení s Německem, tak jsme přibližně na polovičním zadlužení, což je zatím pozitivní. Další zvýšení zadlužení je však nutno zastavit a začít snižovat. Nikdy se nepředpokládá, že by dluh měl být splacený. Téměř všechny země mají státní dluh. Není ani vyloučené, aby se náš stát dále zadlužil. Důležité je však jedno: stát nesmí tyto peníze projíst, ale musí je vhodně investovat (do infrastruktury, digitalizace, školství, vědy a výzkumu).

Ano, důležité je v dalších letech šetřit, třeba tím, že snížíme státní aparát. To však pomůže pouze k efektivnější práci úředníků, zeštíhlení státního aparátu a přesun části neproduktivních úředníků do průmyslu a služeb. V žádném případě to není zdroj nějakých významných úspor.

Řešením rovněž není zavedení radikálních úspor ve všech kapitolách státního rozpočtu. To jsme zde již jednou měli za pana Kalouska a žádný velký efekt to nemělo. Pouze se zmrazily důchody, platy policie, hasičů, vojáků a učitelů a škrtaly nebo se zastavovaly investice. Tudy určitě cesta nevede.

Zapomíná se, že výše dluhu se poměřuje ve vztahu k HDP, což vyjadřuje potom výše zadlužení. Na výši zadlužení má tedy nejen vliv snížení výdajů, ale především zvýšení HDP. A zde je nutno hledat cestu z ekonomické stagnace v době po covidu. Stát by měl mít odvahu vzít si případně další půjčky a tyto prostředky efektivně investovat. Když někdo začíná podnikat, co udělá? Vezme si půjčku, vhodně investuje peníze, aby na investici (ve výrobě, službách) vytvořil takový zisk, který pokryje jak splátku půjčky, tak vytvoří přebytek. Určitě není možné na začátku podnikání si vzít půjčku, dát si vysoký plat, chodit do restaurací na drahé večeře a nic neinvestovat. Takto to nesmí fungovat. Stát musí vložit půjčky do výstavby dálnic, silnic, jejich opravy, musí být okamžitě rozjeta příprava všech možných staveb dopravní infrastruktury, i kdyby se zatím měly dělat projekty tzv. „do šuplíku“. Jak se totiž říká, připraveným štěstí přeje. Musí se radikálně urychlit výstavba vysokorychlostních tratí. Naplánovaných několik kilometrů výstavby je spíše ostudou. Musí být zvýšena finanční podpora vědy a výzkumu, ale s jasným a měřitelným efektem. Musí být zvýšena investice do školství. Platy ve školách musí být tak lukrativní, aby byl vysoký přebytek žadatelů o tuto práci. Je nutno již na základních a středních školách hledat a podporovat talenty pro další práci ve vědě a výzkumu. Je potřeba vysoce podpořit zavádění robotizace ve výrobě. Křičet, že je u nás drahá pracovní síla, je špatně. Lidé ať si slušně vydělají a odveďme jejich zdravotní a sociální daň. Musíme však vidět, že tyto odvedené daně nebudou padat do hluboké díry k přerozdělování. Důležitější je však nahradit drahou pracovní sílu roboty. Dnes mají banky ohromné množství nakumulovaných peněžních prostředků a půjčky jsou velmi levné. Toho je nutno využít, stát si musí vzít další půjčky a investovat. To je jediná cesta z ekonomické stagnace. Stát se z dnešní ekonomické situace dostane.

Otázka pouze zní: za jak dlouho. Průmysl jede naplno, poptávky na vývoz vysoce překračují kapacitní možnosti. Chybí totiž pracovní síla i výrobní materiál. Místo získání urychleného nasazení zahraničních pracovníků z okolních zemí, dělá stát s tímto obstrukce. Prohlašování některých politiků (SPD), že vyženeme všechny zahraniční pracovníky od nás, je velmi krátkozraké. Spojování všech zahraničních pracovníků s myšlenkou nelegálních přistěhovalců je pouze strašení lidí. Dnes by byly firmy schopny vyrobit a postavit o 50 % více výrobků a staveb a zvýšit tak podstatnou měrou HDP. Nemají však dostatečný počet pracovních sil. Jaký je důsledek? Není dostatek lidí, menší výroba, zvyšují se neúměrně mzdy, zvyšují se ceny, není dostatek výrobků do další výroby. Namísto hledání zdrojů pracovních sil, hledáme překážky, jak zamezit dalšímu nasazení nových pracovníků. Podívejme se, jak zdlouhavě a byrokraticky se vyřizují pracovní povolení pro lidi z Ukrajiny, Polska, Ruska, Rumunska atd. Mám spíše podezření na umělé překážky, aby tak mohlo vzniknout podhoubí korupce. Přestaňme diktovat, kolik musí podnikatelé povinně platit zahraničním pracovníkům. To je věc trhu a ne politiků. Křičení odborářů a socanů, že zahraniční pracovníci musí mít stejnou mzdu jako naši občané, aby nezůstali naši občané nezaměstnaní, je holý nesmysl. V průmyslu je kritický nedostatek pracovníků a s rozvojem průmyslu se bude tento nedostatek prohlubovat. Rovněž názory, že naše země je pouze montovna zahraničních firem, proto zde nebudeme podporovat nasazení zahraničních pracovníků, je nesmysl. Dává se často za příklad Škodovka. Pravdou však je, že Škodovka zde má výzkumná a vývojová pracoviště a že komponenty na vozy Škoda jsou vyráběny v jiných firmách opět v ČR. Omezení počtu zahraničních pracovníků zde má pouze efekt snížení celkové výroby aut, snížení obratu a tím i snížení daní z obratu.

Z uvedeného plyne – nehledejme za každou cenu úspory. Zeštíhlení počtu úředníků je důležité, ale nepřinese to významnější snížení zadlužení země. Jediná možnost je, upřít svoji pozornost ke zvýšení HDP – investovat, zvýšit výrobu, podporovat export, robotizaci a digitalizaci.

ČR bude příští rok předsedat Radě Evropské unie. Na co by se podle vás měla česká vláda zaměřit?

Za našeho předsednictví EU by ČR měla prosazovat za prvé, zvýšení ochrany vnějších hranic EU. Za toto si EU platíme. Není možno připustit jakoukoliv nelegální migraci. Podívejme, co se děje dnes ve Francii. Za druhé, musíme odsoudit zelený program EU, kam chce EU napumpovat další miliardy z půjčky, za kterou budeme ručit. My sami víme, kam investovat a elektroauta to nejsou.

Jedním z vašich sloganů je, že bráníte normální svět. Co si má pod tím čtenář představit?

Normální svět je, že si lidé rozhodují sami o svém zdraví. Normální je, že děti chodí do školy a nejsou nuceny sedět doma u počítačů na on-line výuce. Normální je, že lidé pracují a nevyhýbají se práci. Bohatství vzniká z práce, a ne z dávek a dotací. Normální je, že rodinu tvoří táta, máma a děti, a ne dva tátové nebo dvě mámy. Normální je, že není tolerováno nelegální přistěhovalectví. V naší zemi budou žít jen lidé, které zde legálně přijmeme a kteří budou ctít naše zvyky a tradice. Normální je, že u nás platí naše zákony a nejsou jim nadřazeny zákony Evropské unie. Normální je, že jsme plně svrchovaný stát, o kterém rozhodují naši občané.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.

Bráníme
normální svět, svobodu,
děti, zdraví a vaši peněženku

Přidejte se: CHCI BÝT SOUČÁSTÍ
Podpořte nás: CHCI PŘISPĚT DAR

Komentáře