Lídr pravice z razovitého kraje: Hrdý stát, hrdí občané. Od toho se má začít

20.9. 2021423x

„Za alarmující považuji nedostatečné napojení našeho kraje na dálniční síť,“ říká v rozhovoru Alfréd Šrámek, advokát a lídr formace Trikolóra Svobodní Soukromníci v Moravskoslezském kraji a zároveň poodkrývá další plány, jak pomoci změnit českou parlamentní politiku.

Kandidujete jako lídr pravicové formace Trikolóra Svobodní Soukromníci. Pokud se stanete poslancem, co byste chtěl změnit především?

Jsem přesvědčen, že politikům chybí pokora. Myslím si, že v politice naopak nechybí mnohdy až bezbřehá arogance, nikoliv v „mediálním“ jednání politiků, ale arogance při využívání moci. To je něco, s čím nejsem schopen se ztotožnit. Mým cílem je hledat a najít cestu k tomu, aby byl stát svým občanům příkladem ve vstřícnosti a odpovědnosti, což by mohlo vést i k tomu, že si občané a firmy začnou svého státu vážit.

Co je podle vás největším problémem, který trápí obyvatele vašeho kraje, a jak konkrétně byste tento problém chtěl řešit?

Za největší problémy moravskoslezského regionu považuji nedostatečné využití průmyslového a turistického potenciálu kraje, odliv mozků a za alarmující považuji stále zcela nedostatečné napojení kraje na dálniční síť. Moravskoslezský kraj s dostatkem pracovitých a vzdělaných lidí snad jako jediný v zemi nabízí neopakovatelnou příležitost pro propojení restrukturalizace důlního a těžkého průmyslu na lehké strojírenství a nabízí příležitost pro budování high-tech výzkumných center kooperujících s elitními vysokými školami. Tohoto potenciálu kraje je nutné systematicky a zejména koncepčně trvale využívat. Symbióza mezi vzděláním, pracovitostí lidí, jejich uplatněním v regionu a kvalitním životním prostředím je cíl, kterého se Moravskoslezský kraj musí trvale snažit dosáhnout.

Zvládla podle vás Česká republika boj s pandemií covidu-19? Kdyby bylo na vás, co byste udělal jinak?

Každý má právo žít svobodný život podle jeho vlastních potřeb a tužeb, které má každý z nás jiné, a každý má současně právo být omezován regulacemi státu v běžném životě jen na tu nejmenší potřebnou a hlavně racionálně odůvodněnou míru.

Vnitřním přesvědčením jsem člověk liberální, liberální v tom, že osobní svobodu považuji za zcela nedotknutelnou, ale současně jako právník vím, že osobní svoboda každého z nás končí tam, kde začíná osobní svoboda druhého. Hranice mezi povinností respektovat a dodržovat pravidla a žít svobodně je definována smysluplností a samozřejmě zákonností pravidel na straně jedné a rozsahem člověkem oprávněně vyžadovaných jeho osobních svobod.

Stát zavedl v souvislosti s bojem proti pandemii covidu-19 mnohá omezení např. v podobě nošení roušek, omezování provozů, shromažďování lidí, zavření škol. Z mého pohledu ale stát jednal v některých případech neodůvodněně a za hranou zákonnosti, zejména v zastavení prezenční výuky ve školách, zavřením malých provozoven a obchodů a ponecháním velkých řetězců v de facto plném provozu. Tato omezení byla z mého pohledu zcela nezákonná a do očí bijícím způsobem neodůvodněně diskriminační vůči malým provozům a obchodům a co do zastavení výuky ve školách zásahem do psychiky a zdraví našich dětí.

Stát se snaží, a to zcela důvodně, zamezit šíření onemocnění covidu-19 i prostřednictvím očkování, kdy nekontrolované šíření pandemie mělo za následek extrémní přetížení zdravotního systému, nárůst úmrtnosti, astronomické ekonomické dopady a doposud nezmapovaný dopad na děti dlouhou dobu nechodící do škol a na psychiku lidí obecně. Je tedy na místě nárůstu takovýchto dopadů předcházet. Z tohoto pohledu je tedy namístě i očkování.

Je však absolutně nepřípustné, aby neočkovaní byli pro své svobodné a jistě i racionální rozhodnutí jakkoliv sankcionováni a byli z nich administrativně vytvářeni „občané druhé kategorie“. … Zde doplňuji, že sám očkován jsem. Proč? Protože jsem se tak svobodně rozhodl. Ale jiní se mohou svobodně rozhodnout jinak. V této bezprecedentní situaci je nutné, aby se lidé k sobě chovali ohleduplně ve smyslu toho slova a aby se stát choval zodpovědně, opět ve smyslu toho slova.

Velkým úkolem příští vlády bude obnovit české hospodářství zasažené pandemií a stabilizovat veřejné rozpočty. Jaký recept nabízí voličům vaše formace?

Domnívám se, že není namístě rozlišovat, zda bude příští vláda řešit pocovidovou situaci nebo by řešila běžný a pandemií nezasažený chod a fungování státu a ekonomiky. V obou případech je naprosto klíčové zodpovědné jednání státu na poli vlastního hospodaření a na poli investic a podpory podnikatelského sektoru, který je jádrem a motorem fungující tržní ekonomiky.

Současná vláda svou „odpovědnost prokázala“ např. nákupem respirátorů za astronomické ceny s argumentem ministra Hamáčka, že bylo nakupováno v de facto krizové situaci, a tedy nebylo možné na trhu dosáhnout nižších cen. Uvedený argument je jakýmsi zaklínadlem politiků a státního aparátu, ale nikdo z politiků by ani v největší osobní krizi nenakupoval zboží do své domácnosti za desetinásobek jeho ceny. Snad jen ministr Hamáček.

Klíčem ke stabilizaci českého hospodářství je důsledná kontrola nehospodárného jednání státu, drakonické tresty za korupci a vymáhání daní metodou „padni, komu padni“ bez politické ochrany firem přímo nebo nepřímo napojených na politiky. A klíčem k obnově českého hospodářství do růstového režimu jsou odůvodněné investice a podpora podnikatelského sektoru. Určitě není klíčem k dosažení růstu ekonomiky zvýšení platů státních úředníků, nárůst jejich počtu a neúčelné a nehospodárné jednání státního aparátu.

ČR bude příští rok předsedat Radě Evropské unie. Na co by se podle vás měla česká vláda zaměřit?

Podle mého názoru naše země ztratila kredit a mezinárodní respekt, který v době Československa měla, a její občané ztratili hrdost. Do politiky chci vstoupit s vizí vstřícného, zodpovědného, příkladného a také hrdého státu, s vizí státu, který bude svým občanům vzorem a který bude na mezinárodním poli vzbuzovat přirozený respekt.

Není tedy z mého pohledu nutné vyjmenovávat parciální úkoly, na které by se měla budoucí česká vláda při předsednictví Rady Evropské unie zaměřit, ale je nutné se zaměřit na podstatu, na budování kreditu naší země, na hrdou reprezentaci sice malé země, ale země s velkým srdcem a bezkonkurenční srdnatostí, která vždy v historii vzbuzovala respekt.

Jedním z vašich sloganů je, že bráníte normální svět. Co si má pod tím čtenář představit?

Trikolóra Svobodní Soukromníci je platforma, která prosazuje a usiluje o ochranu těch nejzákladnějších lidských postojů, potřeb a i tužeb. Zjednodušeně by se uvedené dalo popsat jako právo každého žít svobodný život podle jeho vlastních potřeb a tužeb, které má každý z nás jiné, a být omezován regulacemi státu v běžném životě na nejmenší potřebnou míru, a to vše samozřejmě při respektu důvodných a prospěšných omezení, která např. aktuálně souvisejí s bojem proti pandemii covidu-19.

V normálním světě má každý právo na svobodné rozhodnutí o svém vlastním životě, každý má právo nebýt nezákonně omezován, ale současně má každý povinnost neomezovat nezákonně druhé a každý má povinnost chovat se odpovědně a v ideálním případě vstřícně a ohleduplně. To vše platí i pro stát. Takový život a jednání člověka i státu osobně považuji za normální. Formace TSS má za cíl právě takovýto normální svět bránit.

Rozhovor vyšel na portálu Parlamentní Listy ZDE.

Bráníme
normální svět, svobodu,
děti, zdraví a vaši peněženku

Přidejte se: CHCI BÝT SOUČÁSTÍ
Podpořte nás: CHCI PŘISPĚT DAR

Komentáře